Dvoudenní vodařská exkurze tříd SI3 a SI4 začala cestou vlakem do Brna, kde jsme nejdříve navštívili Brněnskou přehradu. Hráz této gravitační betonové přehrady byla dokončena v roce 1940 a na sklonku 2. světové války byla málem vyhozena do vzduchu ustupující německou armádou. Nestalo se tak jen díky obětavému činu tehdejšího hrázného Františka Šikuly. Se současným hrázným jsme si mohli prohlédnout strojovny spodních výpustí i revizní štolu hráze, kde se pravidelně měří průsaky, vztlaky a deformace betonového tělesa hráze.

Po návštěvě útrob hráze jsme se vydali podél levého břehu přehrady, který je problematický tvorbou tzv. abrazních srubů. Ty jsou způsobeny velkou délkou rozběhu vln a sílou převažujících větrů nad hladinou vody. Zasloužený oběd jsme si vychutnali v restauraci U Lva nedaleko hráze a poté jsme se vraceli pěšky podle Svratky do Brna. Během cesty jsme viděli některá protipovodňová opatření a klapkový jez Komín, kterým se reguluje průtok v řece při výrobě elektrické energie ve špičkách. V centru jihomoravské metropole jsme vystoupali na Petrov a ti nejzdatnější přidali ještě 124 schodů na věž Katedrály sv. Petra a Pavla. Cestou na hostel jsme marně hledali vodu ze zatrubněné Ponavy v parku Lužánky, kde je uměle vybudované koryto vodního toku s přečerpávanou vodou.

Druhý den jsme zahájili návštěvou hydrotechnických laboratoří při VUT v Brně s odborným výkladem doc. Ing. Jany Pařílkové, CSc. Viděli jsme původní historické žlaby i současné modely s praktickými ukázkami hydraulických a aerodynamických jevů.

Závěr exkurze patřil Mariánskému údolí na okraji Brna s malými vodními nádržemi a jejich sdruženými funkčními objekty. Znaveni sluníčkem i hladem jsme se občerstvili v Kadlecově mlýně a vyrazili zpět na hlavní nádraží.