Ani tento rok naši dopraváci nepřišli o klenot dopraváckého ročníku, a to o každoročně důkladně naplánovanou odbornou exkurzi od Ing. Stanislava Skalického. V seskupení třetího a čtvrtého ročníku dopraváků, v čele s odborným dozorem Mgr. Ivanou Bejblíkovou, jsme navázali na předchozí ročníky a drželi se tématu Mosty. Toto téma bylo decentně okořeněno prohlídkou pokládky dálnice s tím, že na svoje si přišla i již překonaná technologie přepravy a předchůdce dnešních železnic – koněspřežná dráha.

Naši výpravu na jih Čech jsme začali prohlídkou v Ševětíně na dálnici D3, kde jsme viděli uložení podkladních vrstev vozovky i samotnou pokládku obrusné vrstvy vozovky asfaltového koberce finišerem. Po krátkém popojetí po dálnici jsme byli svědky předpínání mostní konstrukce i observačních metod ke kontrole sedaní přilehlých násypových svahů i samotného objektu.

Dále naše toulka vedla do slalomové dráhy v Českém Vrbném, kde jsme ale nevyhlíželi Štěpánku Hilgertovou, ale našli jsme zde unikátní a jediný sklopný most u nás.

V okolí Českých Budějovic jsme ale vydrželi i nadále, a to návštěvou Dlouhého mostu přímo v centru města, který nám nabídl mohutnou visutou konstrukci se závěsy z prolamované desky.

Na další bod exkurze si přišli hlavně milovníci historie dopravy u nás, protože jsme se vydali po stopách první koněspřežné dráhy na evropském kontinentě České Budějovice – Linec. Nedaleko jsme poté navázali pro změnu nejstarším železničním mostem na kontinentě u Velešína. Historické putování pro nás končilo v malebné vesničce Bujanov, kde jsme navštívili bývalou takzvanou „koláčovou“ přepřahací stanici, nynější Muzeum koněspřežné dráhy, kde nás ochotně provedl tamější starosta.

Hodin přibývalo a my jsme se přesunuli na naší tankovací stanici, jíž byla zastávka a přenocování v autokempu Podroužek u stejnojmenného rybníku. Po skvělé večeři přišlo zasloužené dobíjení baterek v podobě osobního volna, které bylo využito v poklidu například turnajem v karetních hrách, z kterého vyšel jako vítěz Dominik Harnach. Nebo soutěží na kempovém workoutovém hřišti, kde se jako nejzdatnější dopravák ukázal Martin Kadrmas. Po vydatné snídani jsme vyrazili vstříc druhé polovině exkurze. Nálada v autobuse kvetla hlavně v zadních řadách, kde naši čvrťáci v čele s Pepou Verešpejem, plní energie po vydatném spánku, pěli popěvek studentské hymny.

První zastávkou druhého dne byl Písek, a to znamená jediné – nejstarší most ve střední Evropě přes řeku Otavu z roku 1265, který nese jméno Jelení podle tamější legendy. V Písku se ale také v posledním dvou letech dokončila unikátní lávka z dílny Josefa Pleskota, píseckého rodáka, ale hlavně autora, který se výrazně zasloužil o aktuální oceňovaný architektonický vzhled naší sousedky Litomyšle. Zde jsme zhlédli z první poloviny předpjatou a z druhé zavěšenou konstrukci.

Cestou jsme nemohli vynechat ani slavný trojoblouk u Podolska přes Orlickou přehradu s nádherným výhledem, který byl za druhé světové války mezi Americkou a Sovětskou stranou jako součást demarkační linie osvobozeného Československa.

Chuť na zajímavá místa nedocházela, ale se silami po 350 km v malém autobuse to bylo horší. Přesto jsme si nenechali ujít most Hořepník, první most svého druhu, u kterého se objevilo táhlo v mostovce, jehož autorem je uznávaný konstruktér profesor Stanislav Bechyně.

Všechno jednou končí, a i my jsme museli zamířit na naši poslední zastávku, kterou byl unikátní dálniční most na mostě u Píště. První most je pozůstatek protektorátní dálnice a druhý je zkonstruován masivními betonovými pilíři které nesou ocelovou mostovku.

Děkujeme za skvělou exkurzi, třída SI3 A SI4.